11/12/2025
Příběh Liborka: Když dárek změní život
Liborek skoro neviděl. Matka místo dobrých brýlí koupila raději alkohol.
Malý Libor trpěl vážnou oční vadou. Místo koupě potřebných brýlí dávala jeho matka přednost alkoholu. Přestože čelil posměchu spolužáků, nosil nevzhledné brýle, protože bez nich téměř nic neviděl. Díky Klokánku, laskavým lidem a nové pěstounce ale znovu uviděl svět – doslova i obrazně a zažívá novou životní kapitolu.
„To je opravdu moje?" ptal se Libor, když u optika svíral v rukách plyšového medvídka s brýlemi na čumáčku. Nedůvěřivý pohled v jeho očích se rychle změnil v zářící úsměv. Byl to malý zázrak – nejen pro něj, ale i pro všechny, kteří se tehdy v Klokánku rozhodli, že jednomu zanedbanému desetiletému chlapci pomůžou vidět svět jinýma očima. Doslova.
Příběh Libora se odehrál už před několika lety, ale patří k těm, na které se nezapomíná.
Alkohol a cigarety měly přednost
Liborovi bylo deset let. Na očích měl hodně silné brýle, přes které ale téměř nic neviděl. Potřeboval speciální skla kvůli oční vadě. Ty ale tehdy pojišťovna neplatila. Matka na ně neměla, žila s chlapcem sama a její péče o něho byla víc než sporadická. Koupě alkoholu a cigaret u ní měla vždy přednost.
Libor nosil staré, nevzhledné obroučky. Děti se mu smály. On se za ně ale nikdy nestyděl. Dobře totiž věděl, že bez nich by nic neviděl.
Nečekaný dar a nový pohled na svět
A přestože působil odevzdaně, tým Klokánku se rozhodl, že právě jemu ukáže, že život může být i jiný, než byl doposud zvyklý. Oslovili firmu prodávající brýlové obruby. K jejich údivu ji nemuseli vůbec o nic prosit. Ochotně pomohli, a dokonce navázali trvalou spolupráci.
Libor byl na vyšetření objednán v doprovodu své „tety" – pečovatelky z Klokánku. Netušil, co ho čeká. Na místě ho vítal nejen optik, ale i balíček se sladkostmi a plyšový medvídek s brýlemi. A pak přišla ta největší událost – výběr nových obrouček, které od prodejce dostal darem.
Teta byla překvapená, když mladý muž, optik, vytáhl obrovský kufr značkových obrouček. Jedny byly hezčí než druhé.
Libor si nakonec vybral dvoje brýle – jedny na blízko, druhé na dálku. Oči mu zářily, když se poprvé uviděl v zrcadle. Byl opravdu k nepoznání!
Matka zmizela z jeho života
Libor se těšil, až své nové brýle ukáže i mamince. Ta už ale neměla zájem. Nejenže ho nepřišla navštívit, ale přestala mu postupem času i telefonovat. Otce chlapec nikdy nepoznal, nebyl ani uveden v rodném listě. Klokánek ve spolupráci s OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí) mu proto začal hledat nové domácí zázemí.
A právě tehdy se stala další náhoda, která hrála v jeho dalším životě velmi významnou roli.
Ozvala se prověřená pěstounka s tím, že by byla schopná přijmout nějaké starší dítě. Ty její odrostly a jí bylo samotné doma smutno. Jmenovala se Věra a s Liborem si okamžitě padli do oka. Oba byli štíhlí, světlovlasí, menší postavy. Dokonce měli podobné brýle.
V tu chvíli to bylo na Liborovi. Stejně jako on, tak ani ostatní děti nemusí k pěstounům jít, pokud se s nimi necítí dobře. I Libor měl na výběr. Jít k paní Věře, nebo do dětského domova. V Klokánku už totiž déle zůstat nemohl.
Nový domov i životní cíl
Libor se rozhodl, že k paní Věře rád půjde. I školu měl blízko. Jediné, co mu bylo líto, že nemá doma žádné zvířátko. To ale nebyl pro pěstounku problém. Při jedné z návštěv, která už probíhala u ní doma, mu připravila překvapení v podobě suchozemské želvy, ze které měl Libor obrovskou radost.
---
P.S.: Vánoce jsou časem zázraků. Pomozte nám vytvořit zázraky pro děti, které to potřebují nejvíce. Vaše podpora může změnit jejich životy. .
