Příběh o touze změnit se...
Ten příběh je docela obyčejný i když nezačal zrovna optimisticky. Cestou z krematoria jsem si zul boty a chodil ulicemi a snažil se pochopit: Proč? Měl jsem zrovna narozeniny a považoval ten den za podivnou absurditu. Hodně to bolelo a nevěděl jsem jak dál. Ale čas běžel dál, já byl nucen opravdu dospět. Pracoval jsem a po nocích maloval a snil. Vymýšlel si fiktivní výs
tavy a miloval umění v různých podobách. Po roce 1989 jsem dostal příležitost jednak vystavovat a jednak se uchýlit na volnou nohu. Respektive se nechat zaměstnat u kamarádů jako grafik na PC. Vše jsem se učil za pochodu, nové grafické programy, tiskovou přípravu a sazbu. Mé schopnosti vyvrcholili prací v jednom celostátním módním časopise. Ten bohužel zkrachoval a já stál na ulici, se sny a neblahou budoucností. Potkal jsem kamaráda Roberta a s ním strávil (z dnešního pohledu) dvacet úžasných let plných grafiky a zkušeností. Navíc jsem si splnil svůj velký sen a vystudoval průmyslový design. Dnes jsem obklopen zajímavými zakázkami z oboru 2D i 3D a navíc se věnuji pedagocické činnosti, kde mám pocit, že jsem možná i někoho něco naučil. Příběh nekončí, vlastně znova začíná. Jsem obklopen fajn lidmi, kamarády i spolupracovníky a pevně věřím, že má KARMA mi dovolí ještě dlouho pomáhat lidem stejně postiženým ztrátou milované osoby.
Žijme každý den jako by byl poslední...
